Klasifikace látek a směsí

Ve většině případů musejí učinit rozhodnutí o klasifikaci chemické látky nebo směsi dodavatelé. Tomuto postupu se říká vlastní klasifikace.

Základním principem nařízení CLP o klasifikaci, označování a balení je „vlastní klasifikace“ chemické látky nebo směsi výrobcem, dovozcem nebo následným uživatelem.

To zahrnuje identifikaci nebezpečnosti látky nebo směsi a porovnání informací o nebezpečnosti s kritérii, která jsou stanovena v nařízení CLP. Klasifikace je založena na nebezpečných vlastnostech látky nebo směsi, nikoliv na pravděpodobnosti expozice a posuzování rizik.

Cílem vlastní klasifikace je stanovit, zda je s chemickou látkou nebo směsí spojena fyzikální nebo zdravotní nebezpečnost a/nebo nebezpečnost pro životní prostředí a komunikovat tuto nebezpečnost v dodavatelském řetězci příslušným označením, když je výrobek uveden na trh, bez ohledu na objem vyrobené látky nebo směsi.

Vlastní klasifikace

Podle nařízení CLP musí být provedena vlastní zařazení chemické látky, pokud její harmonizovaná klasifikace není v příloze VI k nařízení CLP, a tato vlastní klasifikace musí uvádět nebezpečné vlastnosti. Pro látku, která už harmonizovanou klasifikaci má (má záznam v příloze VI k nařízení CLP), je tato harmonizovaná klasifikace nebezpečnosti právně závazná, pokud jde o třídy nebezpečnosti a členění, která jsou v tomto záznamu pokryta. Třídy nebezpečnosti a členění, která v záznamu pokryta nejsou, musí být vyhodnocena a musí u nich být provedena vlastní klasifikace tak, jak je vyžadováno.

Mohou existovat určité výjimky z harmonizované klasifikace, pokud mají opodstatnění např. vzhledem k tomu, že látka se uvádí na trh v odlišném fyzikálním stavu nebo formě, v případě výjimky je u záznamu o této látce v příloze VI uvedena příslušná poznámka. Dále je nutné klasifikaci indikovanou v příloze VI jakožto minimální klasifikaci vyhodnotit na základě dostupných informací, a pokud existují údaje, které vedou ke klasifikaci této látky v přísnější kategorii než dané minimum, musí být použita kategorie přísnější.

Jiné nejistoty, které se týkají „překladu“ výkladu nebezpečnosti ze směrnice o nebezpečných látkách (DSD) do nařízení CLP, je potřeba důkladně vyhodnotit. V každém případě platí, že, když je u látky provedena vlastní klasifikace (navíc k její harmonizované klasifikaci v příloze VI k nařízení CLP), musí být rozhodnutí odůvodněna a odsouhlasena v případě potřeby s ostatními výrobci, dovozci nebo následnými uživateli.

Pro látku, která v současné době nemá záznam v příloze VI (např. když látka nemá žádnou harmonizovanou klasifikaci pro žádnou třídu nebezpečnosti), musí výrobce nebo dovozce vyhodnotit všechny relevantní třídy nebezpečnosti, a tato vlastní klasifikace musí být aplikována na všechny třídy nebezpečnosti, pro něž jsou naplněna klasifikační kritéria.

U směsí je vždy nezbytné provést vlastní klasifikaci dříve, než budou uvedeny na trh, neboť nejsou předmětem harmonizované klasifikace a označování.

Pro odvození vlastní klasifikace je nutné, aby subjekt provádějící klasifikaci shromáždil veškeré dostupné informace a vyhodnotil jejich adekvátnost a spolehlivost. Tyto informace potom musí být vyhodnoceny vůči klasifikačním kritériím a musí být rozhodnuto o odpovídající klasifikaci.

Podobný postup se používá i pro klasifikaci směsí. Mohou být klasifikovány na základě dat o směsi samotné, dat o podobných směsích, které byly podrobeny zkouškám, nebo údajů o jednotlivých složkách v této směsi.

Výrobci, dovozci a následní uživatelé musí vycházet z nejnovějších poznatků vědeckého a technického vývoje a musí rozhodnout, jestli je potřeba provést přehodnocení vlastní klasifikace látky nebo směsi, kterou uvádějí na trh.

Categories Display

Označeno jako:

(chcete-li vyhledat příslušný obsah, klikněte na značku)