Přejít k obsahu
Přejít k obsahu

Zjistěte si veškeré dostupné informace

Prvním krokem je zjistit si všechny dostupné relevantní informace jak o vlastní směsi, tak podle situace i o jejích jednotlivých složkách. Je třeba si uvědomit, že u některých druhů nebezpečnosti vychází klasifikace vždy z jednotlivých složek směsi. Proto si o nebezpečnosti látek, jež jsou ve směsi obsaženy, musíte udělat jasný obrázek. Vaším primárním zdrojem informací by měli být vaši dodavatelé.

 

Co je třeba zahrnout mezi možné zdroje „všech dostupných informací"?
  • Všechny informace, které o směsi a jejích složkách máte ve vaší organizaci.
  • Aktualizovaný bezpečnostní list nebo jiný formát bezpečnostní informace, které vám o dovážené směsi nebo o složkách (látkách a/nebo dílčích směsích) vyráběné směsi poskytuje dodavatel (dodavatelé).
  • Klasifikace podle právních předpisů týkajících se dopravy uváděná vaším dodavatelem.
    • Z klasifikace pro dopravu stanovené podle Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí – vzorové předpisy nebo podle vzorových předpisů pro silniční (ADR), železniční (RID), vodní (ADN), leteckou (ICAO TI) nebo námořní (IMDG) dopravu, může vyplynout, že je třeba se na nebezpečnost látky nebo směsi podívat důkladněji.
    • Klasifikační kritéria uplatňovaná při stanovování klasifikace pro dopravu a klasifikace podle nařízení CLP jsou sice většinou stejná, ovšem zaměření dopravních předpisů je odlišné a klasifikace pro dopravu nemusí nutně zahrnovat všechny druhy nebezpečnosti, které daná směs může mít.
  • Souhrn údajů o klasifikaci a označení na internetových stránkách ECHA, jenž obsahuje:
    • klasifikaci látek harmonizovanou na úrovni EU (tabulka 3.1 v příloze VI nařízení CLP). Harmonizovaná klasifikace a označení látky jsou v rámci EU/EHP právně závazné a je třeba je při klasifikaci směsí, jež tuto látku obsahují, vzít v úvahu;
    • klasifikaci látek, jak ji uvádějí výrobci a dovozci ve svých oznámeních o klasifikaci a označení nebo v registrační dokumentaci. Tato klasifikace zahrnuje veškerou příslušnou harmonizovanou klasifikaci plus další klasifikaci týkající se těch aspektů nebezpečnosti, které harmonizovanou klasifikací pokryty nejsou;
  • veřejně přístupné databáze ECHA s informacemi o registrovaných látkách. Ty lze na internetových stránkách ECHA vyhledat na stránce o chemických látkách pomocí pole „Hledání chemických látek";
  • další prameny, např. eCHEMPortal organizace OECD a další prameny uvedené v kapitole 10 Úvodních pokynů k nařízení CLP.
  • Jako nové vědecké důkazy je třeba brát v úvahu i stanoviska mezinárodně uznávaných vědeckotechnických výborů (zejména Výboru pro posuzování rizik agentury ECHA) nebo další informace uvedené na internetových stránkách agentury ECHA.

 

Jaké základní informace potřebujete k posouzení, zda směs může představovat fyzikální, zdravotní nebo ekologické nebezpečí?

Mezi základní informace, které si musíte pro každou látku ve směsi opatřit, patří:

a.     identifikace látky, 

b.    koncentrace látky ve směsi,

c.     její klasifikace a případně stanovené specifické koncentrační limity nebo multiplikační faktory,

d.    důležité mohou být také údaje o případných nečistotách a přídatných látkách v látce, včetně jejich identifikace, klasifikace a koncentrace. Obecně je třeba vzít v úvahu látky přítomné v koncentraci alespoň 0,1 %, avšak v konečném důsledku závisí relevantní koncentrace na třídě nebezpečnosti a na látce.

Pokud je některá složka směsi sama směsí, je třeba získat informace o látkách, které ji tvoří, a rovněž o jejich koncentracích, klasifikaci a příslušných specifických koncentračních limitech nebo multiplikačních faktorech.

Nařízení CLP vyžaduje brát pro účely klasifikace v úvahu „všechny dostupné" údaje či informace.

 

Jaký druh specifických informací můžete potřebovat?

Specifickými informacemi mohou být údaje ze zkoušení směsi samé nebo jejích složek, například ve formě:

  • zpráv ze studií,
  • souhrnů studií,
  • významných parametrů z údajů ze zkoušek (např. hodnoty odhadu akutní toxicity).

 

Co jsou to koncentrační limity a multiplikační faktory?

Koncentrační limit je nejnižší koncentrace jednotlivé látky, která vede ke klasifikaci směsi, nebo součet koncentrací příslušných látek, pokud je účinek více látek dohromady aditivní.

Koncentrační limity mohou být obecné pro danou třídu nebezpečnosti, členění nebo kategorii (obecný koncentrační limit, GCL), nebo mohou být specifické pro určitou látku (specifický koncentrační limit, SCL). Hodnotu specifického koncentračního limitu lze přiřadit některé látce na základě její účinnosti, což umožní jemně vyladit její příspěvek ke klasifikaci směsi. Koncepci specifického koncentračního limitu lze uplatňovat hlavně u nebezpečnosti pro zdraví. Specifické koncentrační limity mají přednost před obecnými koncentračními limity.

V případě třídy nebezpečnosti „Nebezpečný pro vodní prostředí" se místo specifických koncentračních limitů používá koncepce multiplikačních faktorů. Multiplikační faktory jsou stanoveny proto, aby se látkám klasifikovaným jako nebezpečné pro vodní prostředí (kategorie „Acute 1" nebo „Chronic 1") dostalo při klasifikování směsí větší váhy. Používají se k odvození klasifikace směsi, v níže je látka obsažena.

Bližší podrobnosti naleznete v kapitole 1.5 Pokynů k uplatňování kritérií CLP.

Zjistěte si veškeré dostupné informace

Categories Display

Označeno jako:

(chcete-li vyhledat příslušný obsah, klikněte na značku)


Route: .live1