Přejít k obsahu
Přejít k obsahu

Vyhodnoťte informace s ohledem na klasifikační kritéria

Poté, co jste shromáždili všechny informace a posoudili jejich platnost, je třeba přistoupit k porovnání údajů s kritérii pro klasifikaci a rozhodnout o klasifikaci směsi. Kritéria jsou pro každou třídu nebezpečnosti nebo členění uvedena v částech 2 až 5 přílohy I nařízení CLP.

Při vyhodnocování shromážděných údajů se doporučuje postupovat dle logiky znázorněné v krocích na obrázku 1.6.1-a Pokynů k uplatňování kritérií CLP. Pro každou třídu nebezpečnosti je třeba postupovat po rozhodovacím řetězci zvlášť. Obecně je třeba uvážit tyto situace:

  • Pokud jsou pro některou třídu nebezpečnosti dostupné údaje o jednotlivých látkách, lze při rozhodování o klasifikaci směsi vycházet buď z koncentrací těchto látek ve směsi ve spojení s hodnotami specifických koncentračních limitů a multiplikačních faktorů nebo z výpočtů pomocí specifických vzorců. Příslušné metody pro jednotlivé třídy nebezpečnosti jsou uvedeny v příloze I nařízení CLP (viz oddíl 1.6.3.4 Pokynů).
  • Pokud jsou údaje o vlastní směsi dostupné , lze je většinou přímo porovnávat s klasifikačními kritérii pro látky, která jsou vysvětlena v příloze I nařízení CLP, a směs podle toho klasifikovat (viz oddíl 1.6.3.1 Pokynů k uplatňování kritérií CLP).
  • I pokud nemáte údaje přímo o dané směsi, můžete mít k dispozici údaje o podobných směsích, které byly zkoušeny. Pokud vaše směs a podobné zkoušené směsi splňují podmínky uvedené v kapitole 1.6.3.2 Pokynů k uplatňování kritérií CLP, lze ke klasifikaci směsi využít zásady extrapolace. Zásady extrapolace lze uplatňovat zejména buď u velmi jednoduchých směsí, nebo u směsí, které již byly klasifikovány a v nichž byly učiněny jen velmi prosté změny složení. Jednoduché příklady na použití zásady extrapolace lze nalézt v Pokynech.

Pokud dojdete k závěru, že informace o směsi nebo o některé látce v ní ke klasifikaci nepostačují, obraťte se na svého dodavatele.  

Postup vyhodnocování informací o nebezpečnosti je uveden v kapitole 2 (články 9–12) nařízení CLP. Při strukturování vaší činnosti doporučujeme postupovat podle příslušných oddílů přílohy I nařízení CLP.

 

U kterých typů nebezpečnosti musím použít informace o jednotlivých látkách?

Z vlastností jednotlivých látek ve směsi je vždy třeba posoudit karcinogenitu, mutagenitu, toxicitu pro reprodukci, jakož i bioakumulační vlastnosti a vlastnosti biologického rozkladu v rámci posuzování „nebezpečnosti pro vodní prostředí".

Dále se z vlastností jednotlivých složek obvykle vychází také při klasifikování směsi z hlediska dráždivosti pro kůži a dýchací ústrojí, protože směs je třeba klasifikovat jako látku senzibilizující dýchací cesty nebo kontaktní alergen, jestliže je tak klasifikována alespoň jedna složka, která je ve směsi přítomna v koncentraci dosahující nebo přesahující příslušný obecný koncentrační limit.

 

Jak je to se zkoušením?

Pokud jde o fyzikální nebezpečnost, pak tam, kde nejsou k dispozici příslušné spolehlivé informace (například z referenční literatury nebo databází), je třeba získat údaje přímo ze zkoušek dané směsi.

Nařízení CLP nové zkoušení pro účely klasifikace nebezpečnosti pro zdraví nebo pro životní prostředí nevyžaduje. Aby se zamezilo zbytečným zkouškám na zvířatech, tyto údaje by zpravidla neměly být generovány pro směsi. Místo toho je ke stanovení klasifikace v takových případech třeba použít všechny dostupné informace o jednotlivých látkách. Mohou se použít některé metody spočívající ve zkoumání buněčných kultur nebo tkání, například při zkoušení žíravosti směsí o extrémní hodnotě pH a nízké pufrovací schopnosti.

 

Směsi, které jsou již klasifikované podle směrnice 1999/45/ES (směrnice o nebezpečných přípravcích)

Ten, kdo už někdy použil pravidla směrnice o nebezpečných přípravcích (DPD), by měl mít na paměti, že při uplatňování nařízení CLP dochází také k několika změnám ve výpočetních vzorcích a klasifikačních kritériích a že je mnohdy třeba hodnoty přepočítat a klasifikaci pozměnit. U vlastností, jako je toxicita, dráždivost, senzibilizace a toxicita pro reprodukci, se výsledná klasifikace od předchozího systému mnohdy liší, i když se výchozí údaje nezměnily. Při novém stanovení klasifikace dbejte na to, abyste vzali v úvahu všechny příslušné kapitoly přílohy I nařízení CLP, jak je blíže vyloženo v Pokynech k uplatňování kritérií CLP.

Pokud je vaše směs již klasifikována podle směrnice DPD (před datem 1. června 2015) a přes veškerou snahu se vám nepodařilo získat žádné údaje ani o směsi, ani o látkách v ní obsažených, můžete použít převodní tabulku 1.1 v příloze VII nařízení CLP k převodu některých tříd nebezpečnosti z předchozí klasifikace podle směrnice DPD na klasifikaci podle nařízení CLP. Je však třeba mít na paměti, že pokud pro některou třídu nebezpečnosti údaje o látce nebo směsi dostupné jsou, musíte směs nebo látku klasifikovat podle kritérií nařízení CLP, bez využití tabulek v příloze VII. Nové informace mohou mít na klasifikaci vliv a potom již klasifikace podle směrnice DPD nemusí být správná a z použití převodní tabulky nezískáte přijatelný výsledek.

Převodní tabulku lze použít pouze jako vodítko pro možnou klasifikaci směsi. O možnostech a omezeních použití přílohy VII nařízení CLP pojednává kapitola 1.7 Pokynů k uplatňování kritérií CLP.

Vyhodnoťte informace s ohledem na klasifikační kritéria

Categories Display

Označeno jako:

(chcete-li vyhledat příslušný obsah, klikněte na značku)


Route: .live2