V zásadě musí štítek přípravku obsahovat všechny odpovídající standardní věty o nebezpečnosti. Pokud je ovšem látka nebo směs klasifikována v několika třídách nebezpečnosti nebo členěních třídy nebezpečnosti, musejí být na štítku uvedeny všechny standardní věty o nebezpečnosti vyplývající z klasifikace, nevede-li to k uvádění zjevně zdvojených nebo nadbytečných údajů. To je ilustrováno na příkladu v oddílu 4.1.6 Pokynů k uplatňování kritérií CLP.

Správné znění standardních vět o nebezpečnosti tak, jak se musejí uvádět na štítku, jsou uvedena ve všech jazycích v příloze III nařízení CLP. Jednotlivé standardní věty lze ve všech jazycích EU vyhledávat ve vícejazyčné databázi chemických výrazů (ECHA-term).

Mimoto existují pro označování některých směsí s určitými vlastnostmi zvláštní předpisy. Konkrétní typy nebezpečnosti, kterých se tyto předpisy týkají, jsou na štítku vyznačeny doplňkovými EUH-větami. Příslušné vlastnosti a předpisy jsou uvedeny v příloze II nařízení CLP. Například pokud je ve směsi přítomné olovo, použije se označení větou EUH201.Pokud se při styku směsi s vodou může uvolňovat toxický plyn, použije se označení větou EUH029. Dbejte na to, abyste uvedli všechny odpovídající EUH-věty, protože tyto představují povinné doplňkové informace. Někdy je třeba výrobek označit podle přílohy II nařízení CLP i tehdy, když směs není klasifikována jako nebezpečná, například v případě senzibilizujících látek (EUH208) nebo pokud je na vyžádání k dispozici bezpečnostní list (EUH210).

Na štítku výrobku musejí být uvedeny odpovídající pokyny pro bezpečné zacházení, které představují vodítko k tomu, aby uživatel předešel nežádoucím účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí vyvolaným nebezpečností látky nebo směsi, případně aby tyto účinky minimalizoval. Pokyny pro bezpečné zacházení se musí volit s ohledem na použité standardní věty o nebezpečnosti, zamýšlený nebo určený účel použití přípravku a základní pokyny uvedené ve sloupci „podmínky použití" v tabulkách 6.1 až 6.5 přílohy IV nařízení CLP. Přitom je vhodné se vyhýbat uvádění zdvojených a nadbytečných údajů.

Pokud je látka nebo směs dodávána široké veřejnosti, je třeba uvádět pokyn pro bezpečné zacházení týkající se odstraňování přípravku i odstraňování obalu. Aby bylo možno štítek snadno číst a porozumět mu, neměl by obsahovat více než šest pokynů pro bezpečné zacházení. Pokud je to však zapotřebí s ohledem na povahu a závažnost nebezpečnosti, je možno použít i více než šest pokynů.

Informace a poučení k volbě nevhodnějších pokynů pro bezpečné zacházení jsou uvedeny v kapitole 7 Pokynů pro označování a balení.

Správná znění pokynů pro bezpečné zacházení tak, jak je třeba je uvádět na štítku, jsou uvedena ve všech jazycích v příloze III nařízení CLP. Jednotlivé standardní věty lze ve všech jazycích EU vyhledávat ve vícejazyčné databázi chemických výrazů (ECHA-term).

Další pokyny a příklady ke správnému označování jsou uvedeny v Pokynech pro označování a balení. Informace o velikosti štítku a prvků označení jsou uvedeny v kapitole 5.2 Pokynů.

Ke směsím klasifikovaným jako nebezpečné je třeba dodávat jejich bezpečnostní list. Ten se také dodává na žádost příjemce tehdy, když směs obsahuje nebezpečné látky v koncentracích přesahujících určité hodnoty.

Když se upravuje klasifikace směsi, je třeba také aktualizovat bezpečnostní list tak, aby se v něm odrážela nová klasifikace a označování v souladu s nařízením CLP. Došlo k podstatné změně? Pak musíte svým zákazníkům poskytnout novou verzi bezpečnostního listu. V bezpečnostním listu musí být také uveden souhrn změn.

Podrobný návod k vypracování správného bezpečnostního listu je uveden v Pokynech pro sestavení bezpečnostních listů.