Komunikace v dodavatelském řetězci

Bezpečnostní listy

safety data sheet Bezpečnostní listy obsahují informace o vlastnostech látky nebo směsi a o její nebezpečnosti a pokyny pro manipulaci, odstraňování a přepravu a rovněž opatření první pomoci, protipožární opatření a opatření pro omezování expozice. Formát a obsah bezpečnostních listů jsou stanoveny v nařízení REACH. Následným uživatelům je třeba poskytnout bezpečnostní list k těmto látkám: 

  • látka nebo směs, která je klasifikována jako nebezpečná podle nařízení CLP,
  • látka, která je perzistentní, bioakumulativní a toxická (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB), nebo
  • látka, která je zapsána na seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (pro případné zahrnutí do přílohy XIV).

Je-li však látka nebo směs prodávána také široké veřejnosti, bezpečnostní list není nutné poskytnout, pokud o něj následný uživatel nebo distributor nepožádá. 

U směsí, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, ale obsahují některé nebezpečné látky, je třeba bezpečnostní list poskytnout, jestliže o něj požádají následní uživatelé nebo distributoři. 

Bezpečnostní list je třeba bezodkladně aktualizovat, pokud jsou k dispozici nové informace o nebezpečnosti nebo o potřebnosti přísnějších opatření k řízení rizik. 

Když následní uživatelé obdrží bezpečnostní list, musí určit a přijmout vhodná opatření k náležité kontrole rizik. Dodavatelé a příjemci bezpečnostních listů se vybízejí, aby zkontrolovali, zda byly poskytnuty požadované informace. Agentura ECHA a orgány odpovědné za prosazování vypracovaly kontrolní seznam, který je za tímto účelem k dispozici. Následní uživatelé se vybízejí, aby dodavatele informovali o nepřesnostech nebo nesrovnalostech v obdržených bezpečnostních listech. 

Pokud se bezpečnostní listy nevyžadují, musí dodavatel přesto poskytovat dostatečné informace umožňující bezpečné používání. Jestliže se kterékoli látky týká omezení nebo povolení, je třeba uvést nezbytné podrobnosti. Dodavatelé předmětů obsahujících více než 0,1 % hmotnostního látky ze seznamu látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV musí následným uživatelům a distributorům poskytovat dostatek informací, aby bylo možné bezpečné používání předmětu.

Scénáře expozice

Scénáře expozice obsahují informace o tom, jak lze během používání nebezpečných látek omezovat expozici pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí těmto látkám. Když společnost v dodavatelském řetězci provede posouzení chemické bezpečnosti podle nařízení REACH, měly by být příslušné scénáře expozice připojeny jako příloha k bezpečnostnímu listu dané látky.

Harmonizace a automatizace jsou stěžejními prvky účinné komunikace. Na jejich podporu byl dohodnut společný formát rozvržení pro scénáře expozice a byl vypracován katalog standardních vět ESCom, jakož i IT formát (ESComXML). To umožňuje automatickou výměnu harmonizovaných informací o bezpečném používání chemických látek mezi různými účastníky dodavatelského řetězce a jejich systémy.

Když následní uživatelé obdrží scénáře expozice, musí ověřit, že se vztahují na jejich vlastní použití dané látky a na jejich podmínky použití, nebo přijmout alternativní opatření.

Formulátor nebezpečných směsí musí určit relevantní informace ze scénářů expozice, které je třeba sdělovat, a také určit, jakým způsobem je nejlépe sdělovat.

Chemický průmysl vypracoval dva přístupy k určování informací, jež se mají sdělovat. Jeden přístup, nazvaný „informace o bezpečném používání směsí" (SUMI), spočívá v tom, že odvětvové organizace určí opatření k řízení rizik pro typické výrobky a typická použití v daném odvětví. Tyto organizace vytvoří informace SUMI, které podávají tato doporučení uživatelsky vstřícným způsobem a na základě dohodnuté šablony.

Formulátoři vyberou vhodné informace SUMI pro svůj výrobek a zkontrolují, zda odpovídají scénářům expozice, které obdrželi od svých dodavatelů. Vysvětlující dokument k tomuto přístupu vydala koordinační skupina následných uživatelů chemických látek (DUCC).

Druhý přístup, nazvaný „určení hlavních složek" (LCID), je zamýšlen pro situace, kdy vhodné informace SUMI nejsou k dispozici. Formulátor určí hlavní složky směsi a informace o bezpečném používání směsi odvodí z opatření k řízení rizik u těchto hlavních složek. Praktický průvodce o metodice LCID zveřejnila Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC).

Formulátoři si mohou vybrat z řady způsobů, jak sdělovat relevantní informace ze scénářů expozice pro složky směsí:

 

1. Začlenit informace do hlavního textu bezpečnostního listu

Tato možnost je vhodná, pokud jsou příjemci koneční uživatelé a pokud počet určených použití nebo konzistentních podmínek použití a opatření k řízení rizik je poměrně nízký.

 

2. Připojit informace o bezpečném používání směsi jako přílohu bezpečnostního listu

To je vhodné tehdy, když existuje celá řada použití s různými podmínkami použití. Mezi odvětvovými organizacemi byl dohodnut harmonizovaný formát, nazvaný šablona SUMI.

 

3. Připojit v příloze bezpečnostního listu příslušné scénáře expozice pro látky ve směsi

To je vhodné v případě, že jsou příjemci také formulátory, kteří vytvářejí bezpečnostní listy pro své vlastní směsi. Pro konečné uživatele směsi může být také přínosné, že jsou příslušná opatření k řízení rizik pro určené použití jasně stanovena v jednom scénáři expozice pro každé určené použití. Pokud existuje více dodavatelů téže látky, je možné vytvořit sloučený scénář expozice.

Další informace o jednotlivých možnostech a jejich použitelnosti naleznete v oddíle 7.2 Pokynů pro následné uživatele, které vydala agentura ECHA.