Olovo v brocích, kulkách a rybářském náčiní and fishing weights

 

Olovo se běžně používá ve střelivu a v rybářském náčiní po celá desetiletí. Odhaduje se, že při tomto použití se do životního prostředí v EU ročně rozptýlí přibližně 21–27 000 tun olova.

Je známo, že použití olověných broků a olověných kulek nebo rybářského náčiní obsahujícího olovo způsobuje otravy volně žijících živočichů, například ptáků. Stejně tak lidské zdraví může být ovlivněno zbytkovým olovem přítomným ve zvěřině zabité pomocí olověného střeliva. 

 

Omezení olova ve střelivu a rybářském náčiní podle nařízení REACH – předchozí a současné kroky
Práce Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) týkající se olova ve střelivu a v rybářském náčiní probíhá již několik let a lze ji rozčlenit do tří pracovních balíčků. 
 

1. V prosinci 2015 požádala Evropská komise agenturu ECHA, aby provedla šetření rizik, která představuje použití nábojů s olověnými broky v mokřadech, a v případě potřeby připravila návrh omezení. 

  • Duben 2017 – agentura ECHA dospěla k závěru, že použití nábojů s olověnými broky v mokřadech představuje riziko, které nebylo dostatečně kontrolováno, a zveřejnila svůj návrh na omezení.
  • Červen 2018 – agentura ECHA dokončila práci na návrhu týkajícím se mokřadů a přijala stanovisko vědeckých výborů agentury ECHA pro posuzování rizik (RAC) a pro socioekonomickou analýzu (SEAC) k tomuto návrhu. 
  • Návrh je nyní posuzován Komisí, která přijme rozhodnutí.
 

2. V září 2018 zveřejnila agentura ECHA zprávu o šetření, v níž doporučila přijetí dalších opatření k regulaci používání olova ve střelivu a v rybářském náčiní.

 
3. V červenci 2019 požádala Komise agenturu ECHA, aby provedla šetření v následujícím rozsahu a v případě potřeby navrhla omezení:
  • olovo používané v nábojích pro lov ptáků a jiných zvířat (např. králíků) v suchozemských oblastech (tj. mimo mokřady),
  • olovo používané v brocích pro venkovní sportovní střelbu, včetně výcviku (tj. střelby na asfaltové holuby),
  • olovo používané v kulkách pro lov veškerých zvířat,
  • olovo používané v projektilech pro venkovní sportovní střelbu, včetně výcviku (tj. terčové střelby).
  • olovo používané v rybářském náčiní (závaží, návnady, třpytky) pro rekreační rybolov,
  • olovo používané v komerčním rybolovném vybavení.
 
Vojenské použití olověného střeliva, jakož i jiné než civilní použití olověného střeliva, například použití policií, bezpečnostními silami a celními orgány, není do šetření zahrnuto. Z rozsahu šetření je vyloučeno také použití olověného střeliva ve vnitřních prostorách.
 
Agentura ECHA shromažďuje informace na podporu svého šetření prostřednictvím výzvy k předložení informací probíhající od 3. října 2019 do 16. prosince 2019. Po prošetření důkazů agenturou ECHA lze v říjnu 2020 očekávat případnou dokumentaci ohledně omezení.

 

Co je otrava olovem u volně žijících živočichů a jak k ní dochází?

Pouze velmi malá část vystřelených nábojů s olověnými broky zasáhne cíl. Zbytek těchto „vypotřebovaných“ broků je rozptýlen do prostředí, kde je mohou nedopatřením požít ptáci, kteří je mylně považují za potravu nebo za kamínky, které požívají, aby jim pomohly rozmělnit jídlo v žaludku. Požití olověných broků je známo u mnoha druhů vodních ptáků (např. kachen, hus a labutí) a bylo hlášeno i u jiných druhů ptáků. 

Po požití se olověný brok rychle rozmělní na malé částice (činností žaludku), což zvyšuje jeho biologickou dostupnost. Absorpce olova v zažívacím traktu může v některých případech vést k úhynu nebo k subletálním nepříznivým účinkům. Požití jediného olověného broku postačí k úhynu malého vodního ptáka.

Kromě toho mrchožrouti nebo dravé druhy (např. draví ptáci) nechtěně konzumují fragmenty olova, které jsou přítomny v tkáních kořisti (poté, co byla předtím zraněna olověným brokem) nebo ve vnitřních orgánech vysoké zvěře (např. jelenů), které jsou vyhozeny po „vyvržení“ mrtvých zvířat. Tato cesta expozice se nazývá „druhotná otrava“ a je známo, že rovněž často vede k otravě volně žijících živočichů olovem. 

Odhaduje se, že v současnosti se do mokřadů v EU při lovu a sportovní střelbě každoročně dostává 5 000 tun olověných broků. Agentura ECHA odhadla, že to každoročně povede k nechtěným úhynům přibližně jednoho milionu vodních ptáků po celé EU v důsledku otravy olovem. 

Kromě toho se odhaduje, že každoročně se do suchozemského životního prostředí rozptýlí přibližně 14 000 tun olověných broků. Odhaduje se, že toto rozptýlení má za následek nechtěný úhyn dalšího jednoho až dvou milionů ptáků ročně. 

Dalších 2 000 až 6 000 tun olova se uvolňuje do vodního prostředí z rybářských závaží.

 

Jaká jsou zdravotní rizika pro člověka?

Expozice olovu je spojena s celou řadou nepříznivých účinků na zdraví, včetně snížené plodnosti, účinků na vývoj nemluvňat a dětí, poškození orgánů při dlouhodobé nebo opakované expozici a rakoviny. Olovo je obzvláště škodlivé pro neurologický vývoj dětí. Současné důkazy naznačují, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace olova.

Na základě rizika klinicky významných účinků na nemluvňata, děti a těhotné ženy Evropský úřad pro bezpečnost potravin již dříve (EFSA 2010) doporučil snížit expozici potravinových i nepotravinových zdrojů vůči olovu. 

Nedávný výzkum naznačuje, že zvěřina usmrcená olověným střelivem může obsahovat mikroskopické fragmenty olova, které nelze během přípravy odstranit. Postup „vyříznutí“ a vyhození masa z okolí střelného kanálu nebo odstranění fragmentů olova zarytých do masa nestačí k odstranění veškerého olova přítomného v mase. 

Jakékoli snížení expozice olovu v potravinách sníží rizika pro lidské zdraví, zejména pro děti a dospělé, kteří pravidelně konzumují maso ze zvěřiny. Několik potravinářských agentur v členských státech EU radí občanům, aby zvěřinu usmrcenou olověnými střelami konzumovali střídmě, včetně Francouzské agentury pro potraviny, životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ANSES), která doporučuje široké veřejnosti, aby konzumovala zvěřinu usmrcenou olověným střelivem nejvýše třikrát ročně, a dětem a těhotným ženám, aby ji nekonzumovaly vůbec.

Neexistuje důkaz, že konzumace ryb ulovených pomocí olověného náčiní vede k expozici olovu při stravování. V nedávné době však mezi některými rybáři získala popularitu kutilská činnost v podobě „domácího odlévání“ rybářského náčiní s obsahem olova. Pokud je odlévání prováděno bez vhodných osobních ochranných prostředků nebo odvětrávání, existuje nebezpečí expozice vůči výparům a prachu s obsahem olova. Taková činnost může ohrozit i ostatní členy domácnosti, například kvůli nedostatečnému odvětrávání nebo nesprávnému uložení kontaminovaného vybavení.

 

Existují alternativy k olověnému střelivu a rybářskému náčiní?

Omezování střeliva na bázi olova není novým jevem. Mnoho členských států EU nebo regionů v rámci členských států již zákazy zavedlo. Zkušenosti z těch zemí, kde je zákaz již zaveden, ukázaly, že lovci a sportovní střelci se dokázali přizpůsobit používání alternativ bez významných problémů, pokud jde o odraz střel a bezpečnostní problematiku.
 
Účinnost broků z oceli (měkkého železa) se od jejich zavedení výrazně zlepšila. Terénní studie ukázaly, že lovci používající ocelové broky mohou dosáhnout stejných výsledků jako s olověnými broky. Účinná vzdálenost při střelbě je u moderních broků z oceli shodná se vzdáleností, na niž se obvykle loví divoké ptactvo. U některých větších druhů vodních ptáků, jako jsou husy, však mohou být vyžadovány brokovnice kompatibilní s vysoce výkonnými náboji obsahujícími ocelové broky.
 
Výzkum ukazuje, že k odrazu dochází jak u ocelových, tak u olověných broků. Zkušenosti z Dánska i výzkumy z Německa naznačují, že při použití ocelových broků neexistuje ve srovnání s používáním olověných broků vyšší riziko nehod nebo zranění odraženou střelou.
 
Jako alternativu k olovu lze používat i broky na bázi bismutu nebo wolframu, které mají tu výhodu, že mohou být použity v jakékoli brokovnici, včetně historických brokovnic, které nemusí být vhodné pro použití ocelového střeliva.
 
Studie ukazují, že broky, které nejsou vyrobeny z olova, jsou stejně účinné jako olověné broky. Vyplynulo z nich také, že rychlé a etické usmrcování zvířat při loveckých činnostech lze stejně tak zajistit i bezolovnatými alternativami.
 
Bezolovnaté puškové střelivo je na evropském trhu k dispozici v široké škále ráží vhodných pro většinu loveckých činností prováděných v Evropě. Jak je uvedeno ve zprávě agentury ECHA o šetření, minimálně 13 předních evropských společností vyrábí bezolovnaté střelivo pro pušky různé ráže. Terénní studie v Německu prokázaly, že použití bezolovnatého střeliva může být stejně účinné jako lov se střelivem, které obsahuje olovo. 
 
Nový vývoj v oblasti rybářského náčiní rovněž ukázal, že existují alternativy k olověným závažím a k olůvkům, které jsou nyní dostupnější.

 

Jsou alternativy dražší?

Náboje s bezolovnatými broky jsou vhodné pro všechny druhy lovu a střelby a jsou v EU široce dostupné. 

Současné ceny ocelového a olověného střeliva jsou srovnatelné. Náboje s broky na bázi bismutu a wolframu, které se v současné době vyrábějí, prodávají a používají v mnohem nižších objemech, jsou asi čtyřikrát až pětkrát dražší než náboje s broky na bázi olova, a pravděpodobně budou oproti nábojům s olověnými (a ocelovými) broky dražší i nadále.
 
Výzkum ukázal, že bezolovnaté broky lze zakoupit za mírně vyšší cenu, ale neočekává se, že by toto zvýšení cen bylo nad možnosti kupujících.

 

Bude třeba nahradit stávající brokovnice a pušky?

Dostupné důkazy, včetně důkazů od hlavních výrobců brokovnic, naznačují, že i když mohou existovat určité omezené případy, kdy bude nutné vyměnit stávající brokovnice, standardní broky z oceli mohou být použity v jakýchkoli standardních certifikovaných brokovnicích. I když jsou náboje na bázi bismutu a wolframu dražší, je možné je použít v jakékoli brokovnici.

Lovci používající náboje s ocelovými broky musí použít „pravidlo dvou“ a zvolit dvakrát menší velikost broků, aby měly stejnou energii jako olověné broky. Pro lov hus a ptáků podobné nebo větší velikosti je zapotřebí více energie na jeden brok, což může vyžadovat použití „vysoce výkonných“ nábojů s ocelovými broky. Pokud brokovnice nenese označení „fleur-de-lis“ (květu lilie), je doporučeno prověřit u puškaře, zda je kompatibilní s vysoce výkonnými náboji s ocelovými broky.

Důkazy naznačují, že podobně jako pro brokovnice existuje alternativní střelivo i pro moderní pušky.

 

Návrh agentury ECHA na omezení používání nábojů s olověnými broky v mokřadech

Toto navrhované omezení má za cíl zákaz používání nábojů s olověnými broky v mokřadech po celé EU. Opatření na úrovni EU by harmonizovalo vnitrostátní právní předpisy, které již v různých podobách existují ve 24 členských státech EU, a zavedlo by nové právní předpisy ve čtyřech členských státech EU.

Návrh na omezení (dokumentace podle přílohy XV) byl předložen v dubnu 2017 a v srpnu 2018 agentura ECHA zaslala Evropské komisi stanovisko svých vědeckých výborů k návrhu.

Ve stanovisku bylo doporučeno, aby omezení bylo odůvodněné pro olovo v brocích používaných v mokřadech, aby se tak omezila široká expozice četných druhů ptáků závislých na mokřadech vůči olovu tím, že požijí olověné broky. Odhaduje se, že v EU každoročně uhyne přibližně jeden milion ptáků na otravu olovem, a to navzdory existujícím právním předpisům v mnoha členských státech a mezinárodní dohodě (AEWA) na ochranu mokřadních ptáků.

Dohoda AEWA také vyžaduje, aby v mokřadech bylo používání nábojů s olověnými broky postupně vyloučeno. Omezení bylo nutné k uplatnění stávajícího závazku plynoucího z dohody AEWA a k harmonizaci právních předpisů v celé EU.

Komise připravuje svůj návrh na základě stanoviska výborů agentury ECHA. Návrh Komise na změnu přílohy XVII nařízení REACH bude předložen členským státům k hlasování ve výboru REACH, přičemž poté bude následovat období kontroly ze strany Evropského parlamentu a Rady.

Planned timetable for restriction proposal for lead in shot in terrains other than wetland, other ammunition and fishing tackle

 

Future timings are tentative

  Lead in shot in terrains other than wetland, other ammunition and fishing tackle
Intention to prepare restriction dossier 3 October 2019
Call for evidence 3 October 2019 –
16 December 2019
Submission of restriction dossier 15 January 2021
Consultation of the Annex XV dossier (if conformity is passed) to start March/April 2021
RAC opinion Q4 2021
Draft SEAC opinion Q4 2021
Consultation on draft SEAC opinion Q1 2022
Combined final opinion submitted to the Commission Q2 2022
Draft amendment to the Annex XVII (draft restriction) by Commission Within 3 months of receipt of opinions
Discussions with Member State authorities and vote Q3/Q4 2022
Scrutiny by Council and European Parliament Before adoption (3 months)
Restriction adopted (if agreed) Q1/Q2 2023

Categories Display